Nedostatek trávicích enzymů, tedy enzymatická nedostatečnost, se týká každého z nás.

A z toho pak plyne špatné vstřebávání živin do buněk. Výsledek?

Dramatický nárůst chronických onemocnění napříč celou populací za posledních 30 let.

Když jsem byla malá, měli jsem na zahradě úrodu zeleniny a ovoce, denně jsem ji jedli a také bylo zvykem dát si před obědem syrovou mrkev.

Máme jiný životní styl

Ještě teď si umím vybavit vůni čerstvých rajčat a okurek ve skleníku. Vzpomínáte si na ni? Obsah zeleniny a ovoce v našem jídelníčku v 80. letech minulého století byl mnohonásobně vyšší, než je teď. Více jsme taky pracovali na zahrádkách a lebedili si na venku. Jenže s postupem doby jsme ve svém rychlém životě zapomněli na zahrádky, a na důležitost zeleniny a ovoce. Snažili jsme se co nejvíce vytvářet instantní rychlá řešení, doba to vyžadovala. Potřebovali jsem se věnovat jiným věcem. Budovali jsme si domy, podnikání a tvořili takzvané hodnoty... Když se na to teď podíváme, vidíme, kam jsme se vlastně posunuli. S příchodem „moderní doby“ se vše začalo zrychlovat i příprava a konzumace jídla – mikrovlnky, konzervované jídlo... Všechno máme ve skleničkách a konzervované v obalech, takže jídlo je vždycky po ruce a vydrží dlouho. Snadno tak sklouzneme do jídelníčku plného chemie.

Nová Regena 6/2018:

Co víme, ale neděláme

O tom, jak důležitá je pro nás syrová strava, víme, ale většinou máme pocit, že jí ani nejsme schopni zkonzumovat v takovém množství v jakém bychom potřebovali. Současní odborníci po celém světě doporučují zdravým lidem sníst denně 50 % ovoce a zeleniny, ideálně co nejvíce syrovém stavu. To je ovšem pro většinu aktivně pracujících lidí velmi obtížně dosažitelný cíl, a nejen u nich, za špatné stravování dětí zase můžou z velké části nezdravé obědy ve školních jídelnách.

Dramatický úbytek vitamínů

A pak taky máme úbytek výživných látek v půdě. Zatímco před 30 lety nám stačilo jedno jablko, dnes, abychom dosáhli stejný vitamínový přísun, potřebujeme jablka tři. Zkuste si tento poměr přepočítat i na ostatní druhy ovoce a zeleniny. Co vám vyjde? Že by naše lednice měly být přeplněné krásnou zdravou zeleninkou a ovocem ze zahrádek a farem daleko více než před 30 lety, ale jsou? Co s tím?

Hurá čerstvé šťávě

Řešení se vždycky najde: odšťavit zeleninu a ovoce a zredukovat tak celkový objem na čerstvý koncentrát. Mnohem snadněji vypijeme půl litr mrkvové šťávy, než bychom na posezení snědli 650 g mrkve.

Jsme národ rohlíkářů

Naše trávicí orgány nemají schopnost vyprodukovat takové množství enzymů, abychom mohli žít ve zdraví při současném českém jídelníčku.

Běžný denní jídelníček člověka, který se o zdraví a zdravé stravování nezajímá, tedy budoucího pacienta, vypadá asi takto: ráno chleba nebo pečivo se sýrem, ke svačině sušenky, k obědu – obvyklá česká kuchyně – maso s bramborem, knedlíkem, rýží, nudlemi nebo vydatnější porce disacharidů v podobě pizzy, italských těstovin, večeře znamená hlavně něco rychlého a studeného – tedy opět rohlík, šunka, sýr, v létě doplněný rajčetem, nebo okurkou. Toto je běžná strava nemocných lidí, kteří často o svých budoucích onemocněních nemají ani páru. Co nebolí, to totiž není potřeba řešit.

Strava je prostě základ

Denně si v poradně potvrzuji správnost současných světových doporučení těch největších mozků v oblastí výživy. U lidí, kteří mají v jídelníčku vyvážený poměr 50 % ovoce, zeleniny a 50 % ostatních potravin je riziko civilizačních nemocí výrazně menší. Když do poradny přijedou rodiče s nemocným dítětem, první co spolu rozebíráme je strava, co jí dítě a co rodiče? Buďte vzorem všem lidem kolem sebe, svým jak dětem, tak rodičům.

Tělo mléko neumí

Já vím, že je velmi těžké zbořit mýty o tom, že mléčné výrobky nám prospívají. Ale je studiemi prokázáno, že pasterované mléčné výrobky tělo prostě neumí rozkládat. Po pasterizaci nám totiž zůstane jen uhličitan vápníku zbavený chelátového činidla, který buňky nedokážou absorbovat. Tělo pak spotřebovává vápník z kostí a jiných tkání, aby dosáhlo potřebnou hladinu v krvi. Výsledkem tohoto procesu je... osteoporóza. Pasterizované mléčné výrobky obsahují také velmi málo hořčíku potřebného ve správném poměru na vstřebávání vápníku. Minimální poměr vápníku k hořčíku je 2: 1, ideálně však 1: 1. Takže mléko, které má poměr vápníku k hořčíku 10: 1, má problém a my s ním. Řídnutí kostí a neprospívání u dětí, tak můžeme připsat zvýšené hladině endogenních kyselin, které vznikají metabolismem bílkovin, a spotřebovávají vápník z kostí na neutralizaci alkalických solí“.

Kam se ztrácejí enzymy

Vařené jídlo spotřebovává enzymy uložené v zásobách, nicméně jejich neuváženým plýtváním si můžeme zkracovat život. Tělo má schopnost vyprodukovat v průběhu života tyto nezbytné enzymy na 130 let života, proč je tedy současný evropský průměr věku, kterého se dožíváme, jen 74 let? V Oberonu vidím, u některých lidí vlivem špatného životního stylu a stravy, že již teď mají své enzymatické rezervy vyčerpány a musím jim bohužel sdělit, že nejsou schopni stravu, kterou jedí, rozložit, aby si z ní tělo bylo schopno vzít potřebné živiny. A že právě tento problém je příčinou jejich nemoci. A pak tady máme dědičnost. V některých rodinách je situace tak špatná s enzymatickou výbavou slinivky a střev, že již děti v útlém věku strádají momentálním nedostatkem a tělo, které rychle roste, pak nemá dostatek živin na svaly šlachy a kosti. Pak jsme překvapeni, kolik dětí má obtíže se skoliózou a dalšími degenerativními nemocemi kostí. A to vůbec nemluvím o vlivu na vývoj mozku a mentálních funkcí. Jediným možným řešením je opravit se za pomoci přírody, oživit se živými potravinami. Dodat enzymy do těla a nechat ho vyléčit všechny neduhy.

Vylečme se stravou = Oprawme se!

Co dělat pro zdraví už teď

1. Domů nakupuji jen zdravé a prospěšné potraviny v čerstvém stavu - Ovoce, zeleninu, ořechy a semena v takovém množství, v jakém je zkonzumuji.
2. Snažím se dodržovat poměr 50 % ovoce a zeleniny ve stravě.
3. Každé ráno odšťavňuji mrkev a červenou řepu, někdy přidám i ovoce podle chuti. Ideálně vypiju 300 ml, nebo klidně i 500 ml nalačno.
4. Dělám si zdravé a vydatné snídaně – kaše ze semínek a bezlepkových obilovin – pohanky, jáhle, čiroku. Přidávám si do ní ovoce – banán, jahody, ananas dle chuti.
5. Potraviny, o kterých vím, že je moje tělo neumí rozkládat prostě nejím.
6. Vždy si udělám čas na jídlo, když mám hlad.
7. Používám různé druhy koření a bylin na dochucení jídel, díky tomu se mi otevírá možnost nesčetných kombinací a pokaždé mám novou zajímavou chuť.
8. Do ničeho se nenutím, chci si život užívat, ne ho protrpět. Přijde správná chvíle. Diety nejsou v pořádku, tomuhle budu říkat trvalá změna stravy. Důvěřuji svému tělu, ono mi samo ukáže, co můžu a co ne.
9. Když jsem ve společnosti mimo dům a mám chuť si dát něco „nezdravého“, sním to s chutí, ale vím, že to musím tělu zkompenzovat zdravou snídaní nebo dalším dnem s vyšším podílem zeleniny.
10. Po určité hodině večer už nejím, a to dle toho, v kolik hodin jdu spát, a co budu dělat před spaním.

Příklad z praxe:

Přijela za mnou rodina se třemi dětmi. Nejmladší 3letý Mareček měl chronické zahlenění, stále tekoucí nudli u nosu, záněty středouší, ale hlavně zácpu a nechutenství. Maminka hlásila po posledním očkování zvracení, nechutenství - neprospívání, pláč, nespavost, s zhoršení psychiky a apatii. Další dva sourozenci měli diagnostikované mírné projevy ADHD a poruchy učení. Osmiletý Jiřík málo rostl a byl velmi vyhublý, kdy i doktorce bylo jasné, že není něco v pořádku. Ač jedl jako ostatní děti, nedařilo se ho obalit svalovou hmotou a také v obličeji byl až nepřirozeně bledý. Byl často unavený, připadal mi smutný, a při vyšetření se na sedačce válel. Maminka hlásila, že je nesoustředěný a nemá chuť cokoli dělat.

V nejlepší kondici ze všech byl šestiletý Honza. Aktivní typ, nevydržel chvíli na místě. Otec si zase stěžoval na drobné bolesti kolenních kloubu a kyčle, kolísání váhy, močové kameny, zubní kazy, chrápání, nadýmání, nadměrné pocení, zahleněné dýchací cesty, afty, nespavost. Máma hlásila: „já su ze všeho unavená, pořád bych spala usínám i přes den po jídle, mám alergickou rýmu, zahlenění v dýchacích cestách, svědí mně kůže, zhoršují se mi křečáky, taky hemeroidy, hodně se potím“.

Nedostatek enzymů ve střevech

Po analýze v Oberonu a prostudovaní jejich jídelníčku mi vše bylo jasné. Celá rodinka měla enzymatickou výbavu ve střevech slabou a spolu si sdíleli hned několik bakterií oslabujících imunitu, játra, střevní stěnu. Tělo jim pak následně dávalo najevo, že někudy všechny ty kyseliny prostě musí vyloučit. Následkem chronického překyselení těla se množili parazité a plísně i v místech, kde prostě neměli co dělat. Takový střevní trakt, ten si to možná zvládne, ale co dělá střevní parazit v mozkomíšním moku malého 6letého chlapce? A jak se tam dostal? Použijeme-li selský rozum, v malém stádiu se dostane poškozeným střevem do krevního systému a pak dopluje do různých částí těla. Jenže v krvi také plují rezidua nestrávených bílkovin. Co myslíte, že se stane? Nakrmí se těchto volných bílkovin, protože právě ony jsou jeho přirozená potrava ve střevu. Ale když se jeho objem zvětší, tělo už nemá obranu. A tak nám tam hezky žije. U malých dětí jsou nejběžnější roupy a škrkavky. Ty také škodí v různých částech těla a dělají nejrůznější obtíže. Zajímavá je souvislost, které si všimly i naše babičky, když neposedným dětem říkaly: „ty máš roupy“.

Čáry máry fuk

Vyplazmováním těchto drobných škůdců dochází u dětí k velmi zajímavým změnám na úrovní psychiky a soustředění. Čáry máry fuk, a máme tady hodného a soustředěného školáka. „Ale co když si ty roupy znovu chytnou? Vždyť je má asi polovina dětí“! Ano, ale již jste si přečetli, co udělá z parazita škoditele – enzymatická nedostatečnost – jinými slovy je to reakce organismu na nezdravé jídlo. Pokud je tkáňové pH 6,5, bakterie, plísně a paraziti neprospívají. A imunita se může soustředit daleko více na okamžitý útok v případě napadení. Jinými slovy, čím je méně jedů a kyselin, tím je méně parazitů a tím je i méně nemocí v těle.

Co zlepšit doma

Povídali jsme si dlouho o tom, co je potřeba udělat doma za změny. V lednici by měly vymizet mléčné výrobky, a to pro celou rodinu bez rozdílu, na snídani by si měli dát zdravou bezlepkovou kaši s rostlinným mlékem, na maximum omezit konzumaci obilovin a nezdravých potravin. A stravu denně upravovat podle zdravého talíře našich již známých 50 % ovoce a zeleniny. A ideálně denně odšťavňovat mrkev a červenou řepu, každému alespoň 2–3 dcl. Po celodenní proceduře u nás si rodinka odvážela domů plazmový generátor s nastavenými dávkami frekvencí na konkrétní škůdce. V průběhu dvou let u nás byli ještě několikrát. Vždy hlásili pokroky, každý za sebe, a my měli radost, jak se jim daří.

Posilujte nejen svaly

Udržujte tělo čisté, bez hlenu a toxinů, a posilujte buňky. Nezapomínejte, že paraziti nejsou příčinou, ale jen následkem. Pouze jim svědčí toxické a zahleněné prostředí, je totiž jejich zdrojem obživy. Zdravé buňky nejsou potrava pro parazity. Buďte zdraví a vitální a váš život se může úplně změnit.

Denisa Michálková